Co si pod monitoringem pohybu cestujících představit v provedení Českých drah, netuším zcela. Články, které na to téma vyšly, přinášejí spíše spekulace, než konkrétní informace. Tvorba databází sledující pohyb držitele slevových ČD karet se ve článku doprovází slovy možná, umožňuje atd.
„Takové sledování systém opravdu umožňuje, ale my ho hodláme využívat pouze do míry, kterou nám umožňuje zákon,“ ujišťuje mluvčí drah Ondrůj ve článku na Aktuálně.
Aktuálně jedním dechem dodává, že „Policejní orgány s Českými drahami kvůli využití informací z čipových karet nespolupracují. Pokud však dráhy tento systém spustí, ze strany bezpečnostních složek patrně vzroste o databázi zájem,“ řekl ředitel bezpečnostního odboru ministerstva vnitra Michal Mazel a potvrdil: „Ve výjimečných případech by policie mohla tyto informace využít.“
Jak daleko je od výjimečné možnosti k využití a jak daleko se je potřeba takových věcí bát? To, že jste paranoidní ještě neznamená, že po vás nejdou, říká okřídlené rčení, které kdysi vyslovovali jen podivíni, dnes stále častěji i seriosní novináři a technici.
Další RFID čipy se zřejmě dostanou do cestovních a později i osobních dokladů občanů Evropské unie (i pár dalších států, ale to je nám asi víc fuk). Už nyní kolem toho je rozruch, protože se vynořily názory, že automatické scanování RFID čipů může být velmi nebezpečné zejména v rizikových státech. A automatickému scanu RFID čipu nelze jen tak snadno zabránit. Budou si diktátoři dělat soupisky, kde se pohybují novináři a podobná verbež? Jak moc potenciálně zneužitelné a rychle aplikovatelné jsou takové technologie?
Kupte si plechovou peněženku
Osobně v první řadě předpovídám slušný boom pro plechové peněženky, do kterých všechny podobné karty zaklapnete a přes stínění žádná scanner neprojde. Jelikož RFID čip je pasivní záležitost aktivovaná venkovním impulsem, stačí trocha plechu fungujícího jako Faradayova klec a můžete scanovat po libosti – signál skrze plech neprojde.
Samozřejmě bude třeba takovou peněženku řádně odladit a jistě se časem budou dělat i verze odladěné na nejdrsnější metody scanování – marketing se vyřádí.
Moje doporučení: pro vaše osobní soukromí je to nejlepší investice pro následující dvě desetiletí v poměru cena-výkon. Druhou je koupit si soukromý tropický ostrov, ale to nemůžeme všichni.
Proč to všechno? Je to panika na místě?
Paniku netvořme, ale rozumně se ptejme a chtějme fakta, ne marketingové bullshity.
Sám jsem dlouho byl pesimista – nebo spíš optimista, záleží na úhlu pohledu. Myslel jsem si před deseti lety, že takové množství dat nejde rozumně rychle zanayzovat. Měl jsem s tím určité zkušenosti, jeden takový analytický systém jsem vyvíjel a vím, co to bylo za dílo.
Jenže ta doba je pryč. Dnes to možné je – pokročil vývoj algoritmů i počítačů.
Dnes protrasovat průchod osoby Patricka Zandla není technicky velký problém. Z mobilní sítě lokalizujete velmi přesně moji polohu, moje aktivity podle platebních karet. Pokud potřebujete udělat můj přesný profil, křížově projedete thurdem kontaktovaná telefonní čísla, rozřadíte je a spárujete. Za chvíli zhruba tak tušíte, co jsem celý víkend zhruba dělal.
Vtip je v tom, že mobilního operátora i banku blokuje legislativa. Operátor nemůže jen tak někomu rozdávat seznamy buněk, na které jste se přihlásil. Bankovní i telekomunikační tajemství přes všechny ořežby v posledních letech stále něco obnáší.
České Dráhy v tomhle směru nereguluje do jisté míry nikdo. Jen Úřad pro ochranu osobních údajů, který by měl zbystřit. Jenže obejít ho se dá – stačí hovořit o datech statistických, ne osobních. Budou Dráhy důvěryhodnou firmou pro správu tak citlivých údajů, jako je váš pohyb v čase a prostoru, nebo se chystají první průšvih bagatelizovat populárním rčením „kdo nedělá nic špatného, tomu to přeci nevadí“. Opravdu věříte tomu, že nádražák nenakulí cédéčko svému kámošovi z reklamky za dva fernety? Opravdu věříte tomu, že to kámošovi z reklamky na nic nebude?
Mýtné je další problém
Jsem rád, že mýtné vyhrál Kapsch, respektive mikrovlnná verze mýtného
Mám ji raději, než GPS technologii. Proč?
Protože na to, abyste odečítali kilometry u mikrovlnného mýtného, potřebujete na vybraných lokalitách postavit odečítací rámy. Vzdálenost se tedy počítá podle toho, kolika rámy projedete.
Kritici tvrdí, že je to nepřesné, což mají částečnou pravdu. Tvrdí, že náklady na zpoplatnění nedálnic budou vysoké. To mají pravdu. V Euru jsem před půl rokem četl výkřik nějakého zřejmě píáristy prohravší firmy (jinak si to nedovedu vysvětlit), který na tyhle záležitosti dštil oheň a síru. Pár věcí zapoměl říct a redakce Eura je asi přehledla. Totiž, že GPS systém vás rámů nezbaví.
Už v Německu totiž přišli na to, že GPS má dva základní problémy.
- Především není přesné, takže můžete jet po souběžné silnici s dálnicí a úsek je vám účtován.
- Za druhé je zarušitelné, takže chytrý polský přepravce nakoupí nedrahou rušičku GPS signálu nebo onboard unit přikryje plechem. A neměří se.
Výrobci onboard unitů přišli s řadou vylepšení, kdy napojili unity na tachometry vozidla, takže zařízení ví, že auto nestojí, jenže jak má vyhleásit poplach?
Nakonec bylo do boje proti nepoctivcům a tváří v tvář perspektivě, že někdo podvrhne falešný GPS signál (což není tak easy, ale v mýtném je tolik peněz, že se vyplatí nad tím bádat) nasadit odečítací rámi v množství podobném, jako rámy pro mikrovlnný systém.
Rámy fungují tak, že zkontrolují data z předešlých rámů s údaji z onboard unit. Pokud se neshodují, upozorní dálniční hlídku. Rámy jsou ale schopné provádět více kontrol, například jsou vybaveny kamerami, které rozpoznají registrační značku vozidla.
Když se systém dálničního mýta v Německu připravoval, ochránci soukromí byli ujištěni, že bude sloužit jen a výhradně pro dálniční mýtné. Jenže pak i Evropu zasáhly teroristické útoky a politici zavětřili, že lze utáhnout kohoutky svobody. Již nyní se v Německu plánuje překročit původní omezení dálničního mýtného na celoněmecký sledovací systém, který by mohl sloužit k monitoringu pohybu nevhodných osob. Jistěže potenciálních teroristů.
Protože ale nevíme předem, kdo je terorista, bude systém muset sledovat všechny, data skladovat a teprve až bude jasno, kdo je tím teroristou, sáhne pověřený orgán do databáze a dozví se, kudy takový terorista putoval. A protože má terorista na palubě GPS, bude to orgán vědět s přesností pár metrů. Proč? Protože všechny rámy dostanou pokyn, aby stáhly data o pohybu onboard unit. Ačkoliv dosah rámu není velký, dat není zase tolik, aby při průjezdu pár rámy neměly bezpečností orgány kompletní přehled, kudy vaše autíčko za poslední rok bloumalo.
Že je tahle možnost omezena jen na nákladní vozidla? Nemylme se.
Evropská unie tlačí členské státy k tomu, aby byla zavedena silniční daň i pro osobní vozidla a její výběr by samozřejmě nejlépe zajistil „neoklamatelný“ GPS systém, protože tachometr lze přetočit. Věc má dva háčky. Systém si budete muset koupit a díky němu budete přesně sledovatelní. Data bude zpracovávat finanční úřad, byť pravděpodobně plošně jen kontrolně – přístup k nim ale mít bude. Druhý vtip je v tom, že dnešní argumentace pro vyšší spotřební daň z pohonných hmot je založená na faktu, že nahrazuje u občanů silniční daň. Z vyšší daně se staví silnice a je to také splátka na výzkum alternativních zdrojů.
Že je to v praxi kravina, tuší málokdo, protože člověku to přijde logické. Jenže když si vezmete do ruky kalkulačku tak zjistíte, že z těchto výnosů bychom mohli mít luxusní dálnici ke každému okresnímu městu. Spotřební daň z benzinu tedy jde na zcela jiné účely. A myslíte si, že zavedením další daně v podobě silniční pro fyzické osoby (firmy už ji platí) se spotřební daň na pohonné hmoty sníží? Chtěl bych mít váš optimismus. Spíše to bude další daň k dobru…
I kdyby se nakonec (nebo spíše ze začátku) pro sledování silniční daně nepoužíval systém GPS, i Německo (a my také) plánuje postupné zavedení dálničního mýtného i pro osobní vozidla. Takže GPS v Německu stejně většina majitelů osobáků mít bude muset. Ne letos, ne příští rok, ale za takových sedm let jistě.
Nebezpečné je to postupné utahování smyčky kolem svobod občanů. Systém, původně výhradně pro výběr dálničního mýtného, láká k využití pro další funkce. Velké koncerny jsou pro, protože to je business. A dávaji miliony euro na propagaci toho, že to vlastně nebude nebezpečné, ale žádoucí. Je to jako s vařením žáby. Dejte žábu do vařící vody a vyskočí. Dejte ji do vody normální teploty a začněte ji pomalu ohřívat. Nechá se uvařit.
Teď jsme těmi žábami my. Naše práva a svobody jsou pod nejrůznějšími líbivými slogany okrajována, aniž by nám to něco přinášelo, kromě velmi relativního pocitu bezpečí.
I proto jsem rád, že máme rámový systém pro výběr mýtného. Neumožní tolik funkcí do budoucna, což je v tomto případě spíše výhoda. Protože buďte si jisti, že ty funkce se vám líbit nebudou, když se nad nimi zamyslíte.
Nebo se opravdu domníváte, že elektronický výběr mýtného zlepší silnice? Pokud ano, tak jste nenapravitelný optimista.